Čtvrteční pálení čarodějnic může především na severu a západě republiky zkomplikovat déšť. Srážky budou souviset s přechodem vlnící se studené fronty, která se bude především v průběhu následujícího dne přesouvat přes naše území.

V pátek bude převládat velká oblačnost s občasným deštěm či přeháňkami. Ranní minima se budou pohybovat mezi devíti a pěti stupni, odpoledne se dočkáme teplot v rozmezí 12 až 15 stupňů. V průběhu dne budou srážky ustávat.

„V sobotu bude nejčastěji oblačno, přechodně i polojasno. Zejména na jihu území se budou zpočátku dne vyskytovat přeháňky,” uvedla Honsová. Minimální teploty ráno poklesnou na osm až čtyři stupně, denní maxima budou kolísat mezi 12 a 16 stupni.

V neděli bude přes naše území přecházet teplá fronta. V úvodu dne bude převládat polojasno, postupně bude od západu přibývat oblačnosti a dostaví se i srážky. Teploty se dostanou na 13 až 17 stupňů.

Počasí s velkou oblačností  a četnými přeháňkami bude pokračovat i v pondělí. Odpolední teploty by již měly být v intervalu 19 až 23 stupňů. V úterý a ve středu očekávají meteorologové občasné přeháňky a maximální teploty v rozmezí 22 až 26 stupňů. Objevovat se budou rovněž bouřky.

Demonstranti protestovali proti policejnímu násilí, protože v Baltimoru zemřel černošský mladík Freddie Gray na následky zranění při zatýkání. Od pondělního pohřbu lidé v Baltimoru masově protestují, ve městě platí zákaz nočního vycházení a nasazena byla Národní garda.

„Bez spravedlnosti nebude mír,” skandovali ve středu večer v Baltimoru demonstranti. „Pošlete ty zabijácké policisty do vězení. Vinen je celý tento mizerný systém,” prohlašovali studenti a další mladí lidé. „Vraždící policisté si zasluhují celu,” stálo na jednom z početných transparentů.

Silné byly protesty i v New Yorku, kde lidé odsuzovali policejní násilí na černošských obyvatelích a hájili právo na protest.

Demonstrantka v New Yorku drží transparent s heslem Martina Luthera Kinga Nepokoje jsou jazykem nevyslyšených.

FOTO: Julie Jacobson, ČTK/AP

Ve Spojených státech se v posledních měsících stalo několik případů, kdy bělošští policisté při zásahu zabili černocha. Baltimore se však od ostatních incidentů odlišuje, neboť má černošského policejního náčelníka i černošskou starostku.
Pětadvacetiletý Gray zemřel 19. dubna na následky zlomeniny krčních obratlů, kterou utrpěl o týden dříve při zatýkání. Policie následně připustila, že policisté v rozporu s předpisy nezajistili Grayovi náležitou zdravotní péči. Když ho nakládali 12. dubna do antonu, Gray normálně komunikoval. O tři čtvrtě hodiny později už žádali o zásah zdravotníků, kteří ho převezli do nemocnice, kde po týdnu zemřel.

Demonstranti na Times Square protestují proti policejnímu násilí v Baltimoru. Drží heslo Spravedlnost pro Freddieho Graye a Na černých životech záleží.

FOTO: Mike Segar, Reuters

Výsledky policejního vyšetřování měly být podle dřívějších zpráv médií oznámeny 1. května. Baltimorská policie ale ve středu podle Reuters uvedla, že žádnou zprávu v pátek nezveřejní, nález předá státnímu návladnímu. Šest baltimorských policistů bylo postaveno mimo službu.

Server informoval o shromažďování jednotek egyptského námořnictva a námořní pěchoty ve středomořských přístavech. Ty by se podle něj mohly v brzké době vylodit u pobřežního města Derna, které je baštou extremistů v Libyi.

Káhira už čelí radikálům na Sinajském poloostrově a podle Debkafile bere hrozbu Islámského státu vážně. Prezident Abdal Fattáh Sísí byl údajně tajnými službami varován, že příslušníci IS rozšiřují svůj vliv také v Egyptě a infiltrovali i do jeho armády.

USA podporují Kaddáfího generála

O věci měl Sísí jednat také s ředitelem americké zpravodajské služby CIA Johnem Brennanem, který Káhiru navštívil 19. dubna.

Brennan údajně tlumočil nesouhlas USA s invazí Egypťanů, podpořil však spolupráci s místními silami.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí

FOTO: Reuters

V té souvislosti mělo zaznít jméno bývalého armádního generála Chalífy Haftara, který s radikálními islamisty, jejichž milice označuje za teroristické, vede boj z města Benghází. Sísího vláda podle izraelského serveru Haftara už půl roku aktivně podporuje a dodává mu zbraně.

Hrozí další mezinárodní konflikt?

Sísí měl prohlásit, že by egyptské síly po dobytí Darna a dalších míst pod nadvládou radikálů předaly moc libyjské vládě a stáhly se.

Přesto by se podle Debkafile mohla v zemi strhnout nová mezinárodní válka. Islámský stát totiž údajně v očekávání střetu do Libye rychle vysílá ze Sýrie a Iráku své bojovníky.

Libye je v rozvratu od občanské války, která s přispěním sil NATO vedla k pádu diktátora Muammara Kaddáfího v říjnu 2011. V zemi působí množství milicí včetně Libyjského úsvitu, který ovládl hlavní město Tripolis. Vláda a parlament se kvůli tomu musely přemístit do Tobrúku.

„Platí, že jsme svobodná země. Pokud k nám někdo dorazí jako fyzická osoba, tak nemáme důvod vůči němu zakročovat, pokud přijel navštívit tuto zemi, třeba i v souvislosti s připomenutím si osvobozování naší země, to samo o sobě není důvod k žádnému zákroku,“ řekl Zaorálek.

Záleží tak zejména na tom, koho do své země vpustí Poláci, ti totiž na hranicích s Běloruskem rozhodují o tom, zda ruské motorkáře vpustí do schengenského prostoru. Ruští občané potřebují pro vstup do těchto zemí vízum alespoň jednoho z členských států. Na základě toho mohou Poláci některé z Nočních vlků odmítnout.

Poláci posuzují výběrově

To je podle Zaorálka případ například jejich vůdce Alexandra Zaldostanova, který je uveden na seznamu nežádoucích osob USA a potřebné vízum nemá. „Ale u těch ostatních to tak zřejmě není a Poláci to posuzují výběrově, rozhodnutí je na nich a uvidíme, jak to na schengenské hranici dopadne a kdo k nám dorazí. To v tuto chvíli jasné není,“ řekl ministr.

Neexistuje navíc ani seznam členů zmíněného gangu, podle kterého by se dalo při jejich průjezdu postupovat. „V tuto chvíli nikdo nemá k dispozici nějaký přesný seznam, který by dokládal, že to jsou ti Noční vlci, kteří chtějí překročit hranice. Připadá mi, že i polská vláda postupuje výběrově při tom, jak kontroluje na polských hranicích,“ dodal Zaorálek.

Uvedl nicméně, že se ruská strana obrátila na české ministerstvo dopravy a policii s žádostí o ochranu ruského konvoje. Policejní ochrana je však podle Zaorálka nadbytečná.

Premiér Dmitrij Medvěděv podepsal vládní nařízení, které svěřuje stavbu mostu z Ruska přes Kerčský průliv na Krym společnosti Strojgazmontaž (SGM). V té vlastní Rotenberg 51 procent akcií.

Odhaduje se, že stavba mostu bude stát více než 228 miliard rublů (asi 81 miliard korun). Most by měl být postaven do konce roku 2018. Experti předpokládají, že se stavba nejspíše protáhne a prodraží.

Miliardář Arkadij Rotenberg je také prezidentem hokejového klubu Dynamo Moskva.

FOTO: Profimedia.cz

Moskva anektovala Krym loni v březnu po referendu. Rusko ovšem nemá přímé spojení s Krymem a plavbu trajektů mezi ruskou pevninou a poloostrovem často narušují bouře, řádící v průlivu.

Znají se z juda

Rotenberg přišel o část svého jmění kvůli zařazení na "černou listinu" v rámci západních sankcí proti Rusku, které mají Moskvu přimět ke změně politiky vůči Ukrajině. Spekuluje se o tom, že stavba má podnikateli tyto škody kompenzovat.

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Rotenberg býval v mládí Putinovým partnerem v judu, tvrdí však, že za úspěchy v podnikání nevděčí této známosti. Společnost SGM vznikla v roce 2008 odprodejem částí státního Gazpromu a vzápětí získala od vlády a Gazpromu miliardové zakázky na stavby plynovodů.

"Je to každopádně obtížný projekt, a to i čistě technologicky, ale tím je i zajímavý. Při tom všem je to pro mne dobrý příběh. Jsem rád, že vláda rozhodla kladně," řekl Rotenberg listu Kommersant. Ujistil, že mu nejde o to, aby na stavbě vydělal, ale chápe ji jako svůj "příspěvek k rozvoji země".  Dodal, že most nebude financovat, to si plně vezme na starost státní rozpočet. O dodavatelích prý jedná s tureckými a jihokorejskými firmami.

ИСТОЧНИК